Historie společnosti
1910
Ačkoli se v uplynulém století změnilo mnohé, určité věci přeci jen zůstaly takřka beze změn. V roce 1910 se chystalo něco mimořádného. Geniální mladý podnikatel a ropný průkopník jménem Henry L. Doherty dne 2. září 1910 založil společnost Cities Service Company, aby realizoval svou vizi o vytvoření výjimečných obchodních příležitostí inspirovanou pokrokovými myšlenkami s cílem zlepšit život obyčejných lidí.
Společnost Cities Service Company byla založena 2. září 1910 v Bartlesville v Oklahomě a hrála důležitou roli v rozvoji ropného průmyslu ve Spojených státech. Zakladatel Henry Doherty byl průkopníkem v oblasti průzkumu a rafinace ropy a jako jeden z prvních zahájil hromadné dodávky plynu a elektřiny. Svou povahou byl také filantrop, podporoval výzkum dětské paralýzy a jednal jako správný ochránce životního prostředí, čímž položil základy etických hodnot, kterými se společnost CITGO řídí dodnes.
1916
Společnost Cities Service se postupem času zformovala do dnešní podoby fungující pod názvem CITGO Petroleum Corporation. Jako jedna z prvních společností, která dodávala plyn a elektřinu na území dynamicky se rozvíjejícího středozápadu Spojených států, se společnost Cities Service rychle stala významným hybatelem a zdrojem průzkumu, těžby, rafinace a prodeje ropy i zemního plynu. Od realizace příspěvku svého zakladatele na prvním osvětlení Sochy Svobody v roce 1916 až po dodávky pohonných hmot vojenským jednotkám Spojených států během druhé světové války si společnost Cities Service vybudovala významnou pozici v národním ropném a plynárenském průmyslu. V roce 1965 firma zavedla novou marketingovou značku CITGO, včetně dnes již známého loga "trimark". Tato značka, mimo jiné i tím že si ponechala první slabiku svého dlouholetého názvu a k němu přidala slovo "GO", se rychle stala symbolem energie a progresivity.
1928
Logickým krokem v programu společnosti zaměřené na vyhledávání a rozvoj zásob zemního plynu byl její vstup do ropného průmyslu. Tento krok byl poznamenán významnými objevy na území Kansasu, konkrétně v Augustě v roce 1914 a o rok později v El Doradu. V roce 1928 objevila dceřiná společnost Indian Territory Illuminating Oil Company v městském katastru Oklahoma City jedno z největších nalezišť na světě. Ve východním Texasu se další dceřiná společnost podílela na objevu ve své době nejbohatšího světového ložiska.
1931
Společnost poté vybudovala systém plynovodů využívající desítky plynových zásobníků. Aby mohl být tento plyn dostupný spotřebitelům, Doherty skoupil distribuční společnosti a napojil je na společný zdroj dodávek. Cities Service se stala první společností v oblasti středozápadu, která využívala letní období nižší poptávky k doplnění vyčerpaných polí v blízkosti svých tržních oblastí, čímž bylo možné pohodlně a levně odebírat plyn i v době nejvyšší poptávky. V roce 1931 společnost Cities Service dokončila výstavbu 24palcového plynovodu o délce tisíc mil vedoucího z texaského Amarilla až do Chicaga. Jednalo se o první dálkový vysokotlaký systém přepravy zemního plynu ve Spojených státech.
1935
V roce 1935, v období největšího rozmachu společnosti, přijal Kongres zákon pod názvem Public Utility Holding Company Act, v důsledku čehož byla firma nucena buďto ukončit své aktivity v oblasti veřejných služeb nebo se vzdát svých majetkových podílů v segmentu ropných a plynových produktů. Společnost se rozhodla pro setrvání v ropném průmyslu a své první kroky k likvidaci investic v oblasti veřejných služeb podnikla v roce 1943. Jednalo se o více než 250 různých společností poskytujících veřejné služby.
1942
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století stála společnost Cities Service v čele poválečného hospodářského rozmachu a byla nedílnou součástí poválečné obnovy a rozvoje infrastruktury. V roce 1942 společnost vybudovala svou vlajkovou rafinerii v Lake Charles ve státě Louisiana, aby dodávkami leteckého paliva podpořila na bojištích 2. světové války jednotky Spojených států. Tato rafinerie, s kapacitou zpracování 425 000 barelů denně, dnes patří k největším ve Spojených státech.
1943
V roce 1935, v období největšího rozmachu společnosti, přijal Kongres zákon pod názvem Public Utility Holding Company Act, v důsledku čehož byla firma nucena buďto ukončit své aktivity v oblasti veřejných služeb nebo se vzdát svých majetkových podílů v segmentu ropných a plynových produktů. Společnost se rozhodla pro setrvání v ropném průmyslu a své první kroky k likvidaci investic v oblasti veřejných služeb podnikla v roce 1943. Jednalo se o více než 250 různých společností poskytujících veřejné služby.
1944
Po tři desetiletí společnost sponzorovala koncerty vysílané na rádiové stanici NBC. Tyto hudební programy běžely na NBC od roku 1925 do roku 1956 a vystupovala v nich celá řada známých zpěváků a hudebníků. V roce 1944 program změnil název na Highways in Melody a později na The Cities Service Band of America. V roce 1964 společnost přestěhovala své sídlo z Bartlesville v Oklahomě do Tulsy.
1965
Společnost Cities Service se postupem času zformovala do dnešní podoby fungující pod názvem CITGO Petroleum Corporation. Jako jedna z prvních společností, která dodávala plyn a elektřinu na území dynamicky se rozvíjejícího středozápadu Spojených států, se společnost Cities Service rychle stala významným hybatelem a zdrojem průzkumu, těžby, rafinace a prodeje ropy a zemního plynu. Od realizace přispěvku svého zakladatele na prvním osvětlení Sochy Svobody v roce 1916 až po dodávky pohonných hmot vojenským jednotkám Spojených států během druhé světové války si společnost Cities Service vybudovala významnou pozici v národním ropném a plynárenském průmyslu. V roce 1965 firma zavedla novou marketingovou značku CITGO, včetně dnes již známého loga "trimark". Tato značka, mimo jiné i tím že si ponechala první slabiku svého dlouholetého názvu a k němu přidala slovo "GO", se rychle stala symbolem energie a progresivity.
1982
V roce 1982 předstoupil T. Boone Pickens, zakladatel společnosti Mesa Petroleum, s nabídkou odkoupení společnosti Cities Service Company, na což firma Citgo reagovala protinabídkou na koupi společnosti Mesa, což byla první realizace takzvaného Pac-Manova obranného manévru s cílem zabránit zamýšlené akvizici, tj. protinabídky iniciované za účelem získání společnosti. Společnost Cities Service pohrozila, že než aby ji převzala společnost Mesa, raději podstoupí vlastní likvidaci formou postupného odprodeje, a současně prohlásila, že předpokládá, že jednotlivé části by se prodaly za vyšší cenu, než jakou Pickens nabízel v úhrnu. Společnost Cities Service našla jiného zájemce, o němž se domnívala, že jí poskytne lepší nabídku, jmenovitě společnost Gulf Oil Corporation, s níž následně uzavřela dohodu o fúzi. Koncem léta 1982 společnost Gulf Oil na základě argumentu, že odhady rezerv společnosti Cities Service jsou nadhodnocené, smlouvu o fúzi vypověděla, načež následovalo období vleklých soudních sporů trvajících více než patnáct let. (Podrobnější informace o soudním sporu mezi společností Cities Service a Gulf Oil naleznete v části Gulf Oil#Demise.) Ironií osudu se o dva roky později v důsledku pokusu o převzetí společnosti Cities Service Company iniciovaného společností Pickens zhroutila i samotná společnost Gulf Oil.
1986
Padesát procent akcií Citgo bylo v roce 1986 prodáno společnosti Petróleos de Venezuela, S.A. (PDVSA), která později, v roce 1990, získala i zbývající podíl, což vedlo k vytvoření současné vlastnické struktury. V září 2010, tedy v roce kdy společnost slavila sté výročí založení, představuje Citgo nový projekt maloobchodního prodeje, v jehož rámci měly mít všechny pobočky do pěti let zcela novou vizáž. Společnost PDVSA, tím že měla Citgo v plném vlastnictví, kontrolovala v době svého největšího rozmachu 10 % ropného trhu v USA, čímž vytvořila lukrativní vývozní řetězec z venezuelské půdy k americkým spotřebitelům, jelikož dva největší odběratelé venezuelské ropy jsou právě Spojené státy a Čína.
2015
V roce 2015 uplynulo 75 let od instalace původního firemního štítu společnosti CITGO na Kenmore Square v Bostonu, který se stal jednou z nejikoničtějších dominant panoramatu města.
2016
Po smrti Huga Cháveze v roce 2013 jeho nástupce Nicolás Maduro čelil nejhorší krizi v historii Venezuely. Důsledkem destabilizované ekonomiky v zemi byla hyperinflace, hospodářská krize, nedostatek zboží, drastický nárůst chudoby, nemocí, dětské úmrtnosti, podvýživy a kriminality. Krize rovněž vedla k navýšení dluhu Venezuely vůči svým dvěma politickým spojencům - Číně a Rusku. Vzhledem k finanční zátěži vyplývající z tohoto dluhu nabídla Venezuela v roce 2016 společnost Citgo jako záruku za ruský dluh, což zvýšilo možnost, že by ruská vláda mohla kvůli vysokému riziku možnosti nesplacení venezuelského dluhu dostat společnost Citgo do svého vlastnictví.